Tisíc polibků - Tillie Coleová (můj knižní report)

Tisíc polibků - Tillie Coleová 

Už vám po dočtení knihy puklo srdce? 

Mě už se to u pár knih stalo, často u knih brečím, 

často mi u nich ukápne slza, ale málo kdy se mi stane,

že bych u knihy brečela od 50 strany vkuse. Tady, se mi to stalo.

Kniha, kterou bych si nikdy dobrovolně nekoupila, se ocitla v mé knihovničce díky http://penny-and-books.blog.cz .Moc hezky o ní mluvila a nebránila se srovnání s "Všechny malé zázraky", kterou jsem do nedávna považovala za nejsilnější YA příběh. Pravdou je, že "Tisíc polibků" ji dohnalo, a ačkoli se jedná o úplně jiný příběh je stejně silný.

Rune a Poppy, dvě děti, dvě odlišné povahy, jeden svět, jeden dvorek, jedna obrovská "dětská" láska, která přesáhla hranici právě oné dětské lásky a stala se osudovou. Osudovou pro Poppy, osudovou pro Runa a osudovou i pro čtenáře - tedy, osudovou pro mě.

Samotný příběh začíná, když je hrdinům 5 let, Rune se přestěhuje z Norska do USA a potkává Poppy, která ho překvapí hned samotným přivítáním.
Kdo z nás, už zažil kamaráda, se kterým si na začátku v těch 5letech, slíbil že budou kamarády navždy a napořád? A komu tento kamarád zůstal v životě na pozici toho nejlepšího kamaráda do dnes? Hm?

Poppy a Rune nám ukazují, jak má přátelství vypadat a jak se z přátelství může stát láska.

Jak má vypadat vztah dítěte k prarodičům a jak takový vztah, může změnit život samotného dítěte. 

Poppy s babičkou milují dobrodružství, když babička umírá, zadá Poppy na smrtelné posteli poslední a nejdůležitější dobrodružství a to aby za celý svůj život získala "TISÍC POLIBKŮ", Rune si uvědomí, že on chce být ten jediný kdo ji tisíc polibků dá, že nikdo jiný, ji ty polibky dát nesmí. Povede se mu to? Nezmění se něco? Přeci jen dětská láska, která začíná v 9 letech nemůže přeci ustát tu tíhu reálného světa.

Čekává vás 344 stran emocí, souhlasného přikyvování hlavou, a nekonečného smrkání a utírání slz. Od začátku tušíte, jak se příběh bude vyvíjet, ale i tak.... i tak vás dostane do kolen. 

Knihu jsem přečetla za den, celý den jsem u ní brečela a po dočtení si připadala emočně vyždímaná.

Přemýšlela jsem nad všemi polibky co jsem kdy v životě dostala a dokonce sáhla po diáři abych si pár, těch šťastných a do jisté míry (s ohledem na přítomnost) naivních chvil vybavila.

Miluju svět jak ho vnímá Poppy, chci vidět všechny zachycené okamžiky. Chci věřit, že EPILOG byl v téhle knize pravdivý....  Že na konci je to jako ve snu.

HODNOCENÍ?

5*/5* 

S pozdravem Kateřina!